Boreček

21. března 2011 v 15:32 | Macík |  pro lidičky co si chtějí popovídat
V lednu odešel do psího nebíčka pejsek mí maminky.Byl to její kamarád a když odešel páneček na onen svět, tak pomohl paničce překonat samotu a vyrovnání se se strátou milovaného člověka.Borečku ,panička tě musela nechat tam kam patří zvířátka.Paničku opravdu mrzí, že ti nemohla udělat hrobeček na zahrádce, ale byla příliš tuhá zima a hodně sněhu.Paničce je smutno, ale chce to čas.

 

Povodně srpen 2010 Frýdlant v Čechách

1. ledna 2011 v 18:30 | Macík |  pro lidičky co si chtějí popovídat
Fotografie, jsou pořízeny z Frýdlantu v Čechách okolí Slezan bývalá Tiba, kde jsem kdysi pracovala.Slezan je víc jak rok v konkurzu.Při povodni stroje v halách už nebyli.Byli prodány do Číny.I kdyny výroba jela povodně by vše pořbyli.Tu skázu co člověk vyděl je nepopsatelná.
Slezan
tady byla nádrž
Řeka
Povodně

Veselé vánoce a štastný Nový Rok 2011

19. prosince 2010 v 22:47 | Macík |  děti a rodina

 


Pejsci

17. listopadu 2010 v 23:50 | Macík |  vše o zvířatech

__flashReplacement__
__flashReplacement__
__flashReplacement__

Koně

17. listopadu 2010 v 23:38 | Macík |  vše o zvířatech
__flashReplacement__

__flashReplacement__



Romance

21. února 2010 v 13:53 |  pro lidičky co si chtějí popovídat


Modlidba koně

6. ledna 2010 v 21:21 | Dobeá voda |  vše o zvířatech
Pane můj, dej mi nažrat dej mi pít a pečuj o mě. Promluv na mne dobrým slovem a já se budu snažit Ti porozumět.Dopřej mi času pochopit Tvé přátelství a nesahej na bič,když to hned neviplním.Když se bude blížit můj konec a já uš nebudu mít sil Ti sloužit, nenech mě trpět a strádat.Buď tak hodný můj milovaný pane a připrav mi rychlou a milosrdnou smrt a buď se mnou v této chvíli.Ty který všechno víš a znáš.Dovol,Abych si toto vše u Tebe vyprosil a já který narodil ve stáji, pro Tvoji radost, slávu a čest

Veselá kráva

7. prosince 2009 v 16:58

Zapomenutý běžec našeho století

30. listopadu 2009 v 22:05 | Marie Vlasáková |  pro lidičky co si chtějí popovídat
Od velké žluté budovy, po cestě,která vede ze dvora vykračuje ladným krokem tmavě hnědý kůň s jezdkyní v sedle.Zabočuje na silnici, po které musí přejít o několik desítek metrů dál do vrchu a pak odbočuje na polní mezi lukami, lesy a poli.Tam už se může volně nadýchat jezdec i kůň, tam mohou plně vychutnat pocit volnosti a krásy, tam se oba stávají nedílnou součástí přírody již jsou obklopeni.Člověk a kůň dva přátelé nejvěrnější a velmi a velmi dávní.Pomni, člověče,že všechno co víš a znáš, je také mojí zásluhou, neboť už více než 4 tisíce let roznáším pokrok, kulturu a civilizaci na svém hřbetě.Proto najdi misto ve své paměti i pro mne- tvůj přítel kůň.Ano, tak to je napsáno ve stáji, kde sídlí tři čtvernozí přátelé Vermut, Flek a Maják.Koně jezdeckého klubu socialistického svazu mládeže Středního odborného učiliště v Nečtinech na okrese Plzeň- sever. Toto napsala Naše bývalá kantorka, která neni už mezy námi.Nečtiňáci pořád vspomínají a jsme ve spojení. Spávci tříd a všichni co nechtějí zapomenout na překrásná učňovská léta, přírody a zvířat.

Další články


Kam dál