Listopad 2009

Zapomenutý běžec našeho století

30. listopadu 2009 v 22:05 | Marie Vlasáková |  pro lidičky co si chtějí popovídat
Od velké žluté budovy, po cestě,která vede ze dvora vykračuje ladným krokem tmavě hnědý kůň s jezdkyní v sedle.Zabočuje na silnici, po které musí přejít o několik desítek metrů dál do vrchu a pak odbočuje na polní mezi lukami, lesy a poli.Tam už se může volně nadýchat jezdec i kůň, tam mohou plně vychutnat pocit volnosti a krásy, tam se oba stávají nedílnou součástí přírody již jsou obklopeni.Člověk a kůň dva přátelé nejvěrnější a velmi a velmi dávní.Pomni, člověče,že všechno co víš a znáš, je také mojí zásluhou, neboť už více než 4 tisíce let roznáším pokrok, kulturu a civilizaci na svém hřbetě.Proto najdi misto ve své paměti i pro mne- tvůj přítel kůň.Ano, tak to je napsáno ve stáji, kde sídlí tři čtvernozí přátelé Vermut, Flek a Maják.Koně jezdeckého klubu socialistického svazu mládeže Středního odborného učiliště v Nečtinech na okrese Plzeň- sever. Toto napsala Naše bývalá kantorka, která neni už mezy námi.Nečtiňáci pořád vspomínají a jsme ve spojení. Spávci tříd a všichni co nechtějí zapomenout na překrásná učňovská léta, přírody a zvířat.